Krby, krbová kamna či kachlová kamna dokáží vytvořit útulnou atmosféru. U nízkoenergetických domů vytopí krby nebo kamna místnosti zcela, pokud jsou pro to příznivé podmínky. Pokud však od krbu nebo kamen očekáváte víc než jen několik příjemných večerů, budete muset počítat se spotřebou dřeva, skladovacími prostorami a prací, kterou je třeba při topení vynaložit. Příklad: Zatápění dvakrát denně během 30 dnů a jednou denně během dalších 60 dnů vždy se spotřebou 5 kg dřeva, to znamená „zpracování“ celkem 600 kg dřeva, tj. 1,5 až 2 m3. U polen z tvrdého dřeva nařezaných na 33 cm to vychází zhruba na dřevo vyrovnané na délku 3 m do výšky 1,5 až 2 m. Dřevo je nutné skladovat na suchém místě a manipulace s ním obvykle vyžaduje tři až čtyři úkony: dřevo se musí složit, přinést do domu a přiložit do kamen. V kamnech samozřejmě není možné pálit žádný odpad nebo dřevo s nátěry či lakem. Kamna na pelety jsou pro uživatele snadnou a velmi dobrou alternativou, pokud jde o technologii spalování. Zásobník je možné naplnit peletami, které jsou automaticky postupně spalovány.
Vytápění dřevem je v dnešní době ekonomičtější než vytápění topnými oleji nebo plynem. Navíc když hoří dřevo, neuvolňuje se do atmosféry žádný další CO2 (skleníkový plyn), protože CO2 byl z ovzduší odebrán při růstu stromů. Jestliže se kamna řádně používají, nevzniká při spalování dřeva téměř žádné znečištění ovzduší.
Krbová kamna mohou spalovat dřevěná polena, dřevěné pelety či existují typy schopné spalovat oba typy paliv.
Je vaší prioritou sedět pohodlně u krbu a přitom využívat dřevo? Krbová kamna nebo krbová vložka, tzn. krb s velkou skleněnou tabulí, vám toto nabízí. Krby bez skleněných tabulí (dvířek) nejsou dostatečně úsporné, a proto nejsou v seznamu uvedeny.
Krbová kamna mohou být zpravidla umístěna v místnosti, aniž by bylo nutné provést nějaké zvláštní stavební úpravy a lze je napojit na stávající krb. Pokud plánujete použití plnohodnotného systému vytápění dřevem (bez cirkulace vody) pro nízkoenergetický dům, jsou vhodná těžká kamna nebo automatická kamna na pelety, která akumulují teplo. Projekt obvykle realizuje instalační firma zaměřená na krbová kamna. Některá krbová kamna a vložky jsou také k dispozici s výměníky tepla pro ústřední topení, což ovšem vyžaduje správnou instalaci. Např. seznam výrobků pro Nová zelená úsporám obsahuje pouze krbová kamna s výměníkem. Naše seznamy uvádí i typy bez výměníku.
Jestliže mají krbová kamna místnost stále a příjemně vytápět, je nutné, aby kamna měla dostatečnou akumulační schopnost. Hmotnost kamen by měla být pokud možno několik set kilogramů. Pak jsou kamna schopna místnost vytopit. Výkon o 5 kilowattech a více (kW, viz kritéria výběru) žádný příjemný požitek nepřináší, pokud postrádají akumulační schopnost: začnou sálat příliš silně a velice rychle a také rychle vychladnou. Hmotnost je tedy nepochybně jedním z důležitých parametrů pro kvalitu vytápění, a proto je uvedena v seznamech. Aby bylo teplo v místnosti možné efektivně akumulovat, musí být akumulující hmota zahřívána ohněm, tj. plyny z ohně musí dosáhnout na velké plochy těžkých částí kamen. Kamenné obložení kamen často není pro uchování tepla efektivní, protože obložení není zapojeno do spalinových průduchů. Účinnost uchování tepla není bohužel možné posoudit bez důkladného prozkoumání celé konstrukce. Než se rozhodnete pro koupi kamen, nechte si vysvětlit podstatu efektivního uchování tepla! Co se týče topeniště, akumulující hmota se nachází především uvnitř kamen.
Kamna se často nabízejí s různými systémy šíření tepla:
Doporučuje se vybírat typy se zveřejněnými informacemi o lokálním topidlu dle nařízení o ekodesignu 1185/2015 (tedy požadavky povinné od roku 2022) a pouze lokální topidla na dřevo (krbová kamna spalující dřevěná polena nebo dřevěné pelety). Kritéria tvoří požadavky ekodesignu 1185/2015, tedy požadavky povinné od roku 2022 s případným zpřísněním uvedeným níže.
Dodatečná či zdůrazněná kritéria oproti ekodesignu:
|
Dřevěné pelety
(uzavřená komora) |
Dřevěná polena
(uzavřená komora) |
Dřevěná polena
(otevřená komora) |
Účinnost při jmenovitém zatížení (%) | >79% | >65% | >30% |
Emise pevných částic (prachu) (mg/Nm3) | <20 | <40 | <50 |
Emise oxidu uhelnatého CO (mg/Nm3) | <300 | <1500 | <2000 |
Emise organického uhlíku (mg/Nm3) | <60 | <120 | <120 |
Emise oxidů dusíku (mg/Nm3) | <200 | <200 | <200 |
* převzato z projektu Topten.eu
Štítkování: 1186/2015